Vyhoření v pomáhajících profesích | Co může udělat vedení organizace?
Oblast sociální pomoci s sebou přináší mnoho zajímavých projektů a inspirativních osobností, které obohacují systém. Myslím si, že je potřeba mít mezi sebou hrdiny - osoby odhodlané něco ve společnosti změnit. Svět bez ideálů by byl trochu chudý svět. Především bychom přišli o záslužnou pomoc tam, kde je potřeba a těm jedincům, kteří si o pomoc nedokážou říct. Společnost bez empatie a lidského přístup by se nemohla rozvíjet. Jedním z činitelů rozvoje společenské odpovědnosti jsou pomáhající profese. Jak pomáhající dokážou pomáhat sami sobě? Pokud někdo z čtenářů tady jím je a chce se podělit o své zkušenosti, napište nám, viz. kontakt.
Není té pomoci až nad hlavu?
Zapálení je jedna věc, ale co když přijde na to, že se máme postarat sami o sebe? Selháváme v tom, co je v rámci naší profese samozřejmostí. Co byla Vaše prvotní motivace, Vas sociálních pracovníků, při vstupu do profese? Tady se nám objevuje takový nešvar - spasitelský syndrom. Aneb, mám potřebu pomáhat za každou cenu, přičemž úplně vyřadím své vlastní potřeby. Společnost vnímá neziskový sektor, i v současné době, jako dobročinný, charitativní a bez nároku na zisk. Přitom i nezisková organizace tvoří zisk. To je ale zajímavé, když to má označení "nezisková organizace"? S touto myšlenkou vchází i lidi do nezisku. Jsou ochotni položit. své vize a nápady na úkor svého času, přičemž se obávají říct si o náležitou odměnu. Protože je to přeci nezisk. A tady není prostor pro finanční benefity, odměnu odpovídající vzrůstající inflaci nebo odpovídající množství práce a zodpovědnosti.
Vyhoření se nevyhne žádné profesi, pokud..
Dojdeme do fáze vyhoření, a pak se začneme hasit? Předejít krizi je o umění predikovat možná rizika, pracovat s nimi a stavět organizaci, tým a veškerý chod uvnitř, na zdravých základech.
Ptali jste v začátcích své neziskové organizace na tyto otázky?
- V čem přesně spočívá agenda každého člena organizace?
- Kdy a na jakých místech končí má práce? Neziskovkáři mají tendenci brát si svou práci na jakékoliv místo, i na to, které je určené k odpočinku. Určili jste svým zaměstnancům pracovní režim - odkud; od kdy do kdy; za jakých podmínek má svou agendu vykonávat a za jakých podmínek?
- Kde začínají a kde končí kompetence vedoucího pracovníka?
- V jaký moment předávám zodpovědnost podřízenému / spolupracovníkovi?
- Jak oddělím roli vedoucí a kamaráda se svými podřízenými?
- Jak mohu finančně a nefinančně motivovat své podřízené?
A ta nejdůležitější otázka je přímo na vedoucí a ředitele:
- Umíte si Vy sami nastavit hranice a být zdravým příkladem?
Ryba smrdí od hlavy. Pokud se na to podíváme koučovacím přístupem - Pětihvězdičkový pokrm začíná mít chuť od své přípravy. A tím pětihvězdičkovým pokrmem můžete být Vy.
Vedoucí tohoto pokrmu je ten, který:
- pečuje o svou energii,
- o své fyzické a mentální zdraví,
- umí ocenit sebe a svou práci a ještě více umí ocenit práci svého týmu,
- je férový, ale přesto má přirozenou autoritu,
- kolegové se na něho mohou obrátit a respektují jeho názor a zároveň vědí, že jsou hranice, za které nemohou jít.
Autor, Věra Dušková - zakladatelka